Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krach zahraniční politiky EU na Balkáně

27. 03. 2017 8:10:37
Současná situace v post-jugoslávské republice Makedonii je jen dalším příkladem neschopné zahraniční politiky EU na Balkáně.

Makedonské parlamentní volby skončily před pár měsíci těsným vítězstvím demokratů (VMRO-DPMNE) před Socialisty, fakticky volebním patem. Prezident Ivanov poté odmítl pověřit Socialisty spojené s několika menšími albánskými stranami sestavením vlády v obavě, že by se země stala pouhou loutkou sousední Albánie.

Silné napětí na makedonské politické scéně proto trvá již celé tři měsíce. A do toho přijíždí do Skopje eurokomisař Hahn a nutí makedonského prezidenta, aby proevropské Socialisty sestavením vlády pověřil.

Výsledkem jsou současné masivní demonstrace desetitisíců Makedonců v ulicích Skopje, které hrozí, že se země ponoří opět do nepředvídatelného chaosu a nebo se stane geopolitickým soustem pro Rusko.

Nedosti na tom. Makedonie, která byla dlouho nejlepším žákem EU na Balkáně, již více než deset let čeká na zahájení přístupových rozhovorů, které však blokuje Řecko spolu s Bulharskem, protože nesouhlasí s názvem této země.

Nejviditelnějším důkazem neschopnosti evropské zahraniční politiky je samotný krvavý rozpad Jugoslávie. Nebýt překotné evropské a zejména německé podpory odtržení Chorvatska od Jugoslávie, nemuselo ke krvavým obětem a zničení země vůbec dojít. Jugoslávie by se nepochybně rozdělila stejně, protože důvody a podmínky setrvávání Srbů, Chorvatů, Slovinců a dalších národností v jednom státě se změnily nebo úplně pominuly. Mohlo k tomu však dojít mírným, civilizovaným způsobem, nikoli etnickými čistkami a brutálními masakry civilních obyvatel.

Kromě nástupnických států Jugoslávie jako Srbsko nebo Chorvatsko, které mají historické kořeny své státnosti a také perspektivu budoucí prosperity, vznikly ve válečném kvasu 90. let na území Jugoslávie za vojenské podpory USA a EU také zcela nové státy jako například Kosovo nebo Bosna a Hercegovina.

Obě země jsem měl možnost v poslední době krátce navštívit. A ani jedna z nich nemá podle mého názoru šanci, ať již z důvodů politických, etnických nebo ekonomických, dlouhodobě na mapě Evropy přežít.

Evropská unie svými nerealistickými sliby budoucího vstupu těchto zemí do EU jen zvyšuje frustraci jejích obyvatel. Ta se pak v dohledné době může stát spolu s neutěšenou hospodářskou situací příčinou nových etnických sporů. A ty, se jak známo, na Balkáně končí většinou velmi krvavým způsobem.

Kosovo je zcela umělým státem, který vznikl z vůle USA a Evropské unie, v rámci podpory muslimů, odtržením od území Srbska. Nejedná se o skutečný samostatný stát ale v podstatě o protektorát Evropské unie. Je smutné, že se na jeho vzniku

podílela také Česká republika v osobě tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga, který uznal odtržení Kosova od Srbska a vznik samostatného Kosova přesto, že Parlament ČR s tímto krokem nesouhlasil.

Vznikem Kosova se na mapě Evropy fakticky objevil první novodobý muslimský stát. Na jeho území jsou prokazatelně cvičeni budoucí bojovníci Islámského státu. A jeho vedoucí představitelé jsou opakovaně obviňováni z kriminálních aktivit jako je pašování drog nebo obchod s lidskými orgány. Kosovská ekonomika prakticky neexistuje, v zemi je obrovská nezaměstnanost. Jedinými příjmy jsou „milodary“ z Evropské unie, nájem za americkou vojenskou základnu a dále prostředky, které do země posílá diaspora kosovských Albánců z celého světa.

Kosovská republika je kromě toho etnicky i geograficky rozdělena na dvě rozdílné části. Kosovo, obydlené převážně Albánci a Metochii, ve které žije většina srbského obyvatelstva. Nachází se zde mnoho zásadních památek srbského pravoslaví a historické kořeny srbského státu sahající až do 11. století n.l. Myslím si proto, že proto, že Srbsko ani jeho ochránce Rusko nikdy nedopustí dlouhodobou stabilizaci Kosova a země se nejspíše v budoucnosti rozdělí na dvě části, srbskou a albánskou, které budou přivtěleny ke svým větším sousedům.

Ani Bosnu a Hercegovinu nečeká podle všeho v nejbližších letech žádná světlá budoucnost. Země je silně etnicky roztříštěná. Skládá se z muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Kolektivní vedení Bosny a Hercegoviny, složené z představitelů všech 3 etnických skupin je však nefunkční a několik posledních měsíců se ani jednou nesetkalo.

Bosna Hercegovina byla, spolu s Makedonií, vždy nejzaostalejší částí Jugoslávie. V současnosti je ekonomika země v neutěšeném stavu, neboť zemědělství přišlo o tradiční trhy a těžký průmysl, vybudovaný v zemi ještě v období Titovy Jugoslávie, je katastrofálně zastaralý. Stejně na tom je válkou poničená infrastruktura. Země proto musí žít, podobně jako Kosovská republika, z podpor EU a remitencí od bosenské diaspory v zahraničí.

Evropská unie se v současnosti nachází v nejhlubší krizi od svého vzniku a její další rozšiřování není proto ani na vzdáleném obzoru. Nástupnickým zemím Jugoslávie, kromě Chorvatska, které již práh EU překročilo a možná relativně dobře připraveného Srbska, proto nezbyde než na vysněné členství čekat mnoho let, možná i několik desetiletí.

Jakékoli nezodpovědné slibování členství, jehož jsme nyní svědky v bývalé Jugoslávii je proto jen neuváženým hazardem s osudy těchto národů a může se stát příčinou etnických konfliktů s nepředvídatelnými následky.

Autor: Milan Šarapatka | pondělí 27.3.2017 8:10 | karma článku: 31.35 | přečteno: 1063x

Další články blogera

Milan Šarapatka

Lidovci se možná ani nedostanou do Sněmovny

Koalice Lidovci a Starostové se zhroutila. Poslaly ji ke dnu lidovecké veletoče. Otázkou ale je, zda Lidovcům její vypovězení vstup do Sněmovny vůbec zajistí.

25.7.2017 v 17:45 | Karma článku: 27.76 | Přečteno: 891 | Diskuse

Milan Šarapatka

Sudetští Němci na nás ušili boudu

Sudetonemecký Landsmantschaft se formálně zřekl nároků na majetek svých členů v Čechách, ale část jeho členů si na rozhodnutí stěžovala u soudu. A uspěla. Říkají nám lidovci pravdu?

14.7.2017 v 14:20 | Karma článku: 39.99 | Přečteno: 1946 | Diskuse

Milan Šarapatka

Chtějí nás otrávit. Braňme se!

Zatímco se Němci ládují lančmítem z pravého vepřového, českým spotřebitelům jeho dánský výrobce servíruje drůbeží separát. Změňme to

13.7.2017 v 8:33 | Karma článku: 33.75 | Přečteno: 1127 | Diskuse

Milan Šarapatka

Škůdce země největší!

Škůdci země nazval minulý týden v rozhovoru v Parlamentních listech předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny K.Schwarzenberg prezidenta Miloše Zemana a bývalého prezidenta Václava Klause kvůli referendu o setrvání ČR v EU

12.7.2017 v 12:41 | Karma článku: 43.28 | Přečteno: 2456 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ondřej Mrázek

Zkoušení trpělivosti, nebo projev vojenské pitomosti?

Nemůže to být náhoda, že konvoje americké armády brázdí české dálnice vždycky právě v době, kdy je největší dopravní špička. Buď zkoušejí, co všechno si necháme líbit, anebo musí být úplně pitomí.

28.7.2017 v 17:29 | Karma článku: 27.19 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jan Dvořák

Komisařka Jourová odolala útoku ČT, premiér Fico zařídil konec potravinového apartheidu

Ve středu večer jsem měl velký strach o naši paní komisařku z Bruselu, křehkou Věru Jourovou. Dostala se pod děsivou palbu moderátora ČT Borka - všem kulkám však odolala.

28.7.2017 v 12:07 | Karma článku: 28.98 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

"Merklová horší než Hitler"

tak to zní titulní stránka Erdoganovi hodně a hodně blízkého tureckého deníku Yeni Vakit ze dne 25.7.2017 s fotografií paní kancléřky Angely Merklové, které na prsa Photoshopem nalepili Hackenkreuz.

28.7.2017 v 9:08 | Karma článku: 16.64 | Přečteno: 878 | Diskuse

Karel Januška

Dalíkovo odsouzení

Pan Dalík byl odsouzen k odnětí svobody. Odnětí svobody nařídil soud výrokem: „Občan Dalík se dopustil trestného činu. Proto bude zbaven osobní svobody v délce čtyř let.“

28.7.2017 v 3:59 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 1107 | Diskuse

Zdenek Horner

Povolit popírání faktů bez omezení?

Nepřestanu asi nikdy litovat, že jsme po listopadu 89 nedokázali zakázat komunistickou stranu. Zato jsou u nás zakázána a stíhána extrémně pravicová hnutí. I když někdy lze nesnadno odlišit, ke které straně spektra hnutí patří.

28.7.2017 v 2:50 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 804 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 36.13 Průměrná čtenost 1838

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Brunej a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu a také problematikou islamismu a náboženského terorismu. V současnosti jsem nezávislým a nezařazeným poslancem PSP ČR v Praze.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.