Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krach zahraniční politiky EU na Balkáně

27. 03. 2017 8:10:37
Současná situace v post-jugoslávské republice Makedonii je jen dalším příkladem neschopné zahraniční politiky EU na Balkáně.

Makedonské parlamentní volby skončily před pár měsíci těsným vítězstvím demokratů (VMRO-DPMNE) před Socialisty, fakticky volebním patem. Prezident Ivanov poté odmítl pověřit Socialisty spojené s několika menšími albánskými stranami sestavením vlády v obavě, že by se země stala pouhou loutkou sousední Albánie.

Silné napětí na makedonské politické scéně proto trvá již celé tři měsíce. A do toho přijíždí do Skopje eurokomisař Hahn a nutí makedonského prezidenta, aby proevropské Socialisty sestavením vlády pověřil.

Výsledkem jsou současné masivní demonstrace desetitisíců Makedonců v ulicích Skopje, které hrozí, že se země ponoří opět do nepředvídatelného chaosu a nebo se stane geopolitickým soustem pro Rusko.

Nedosti na tom. Makedonie, která byla dlouho nejlepším žákem EU na Balkáně, již více než deset let čeká na zahájení přístupových rozhovorů, které však blokuje Řecko spolu s Bulharskem, protože nesouhlasí s názvem této země.

Nejviditelnějším důkazem neschopnosti evropské zahraniční politiky je samotný krvavý rozpad Jugoslávie. Nebýt překotné evropské a zejména německé podpory odtržení Chorvatska od Jugoslávie, nemuselo ke krvavým obětem a zničení země vůbec dojít. Jugoslávie by se nepochybně rozdělila stejně, protože důvody a podmínky setrvávání Srbů, Chorvatů, Slovinců a dalších národností v jednom státě se změnily nebo úplně pominuly. Mohlo k tomu však dojít mírným, civilizovaným způsobem, nikoli etnickými čistkami a brutálními masakry civilních obyvatel.

Kromě nástupnických států Jugoslávie jako Srbsko nebo Chorvatsko, které mají historické kořeny své státnosti a také perspektivu budoucí prosperity, vznikly ve válečném kvasu 90. let na území Jugoslávie za vojenské podpory USA a EU také zcela nové státy jako například Kosovo nebo Bosna a Hercegovina.

Obě země jsem měl možnost v poslední době krátce navštívit. A ani jedna z nich nemá podle mého názoru šanci, ať již z důvodů politických, etnických nebo ekonomických, dlouhodobě na mapě Evropy přežít.

Evropská unie svými nerealistickými sliby budoucího vstupu těchto zemí do EU jen zvyšuje frustraci jejích obyvatel. Ta se pak v dohledné době může stát spolu s neutěšenou hospodářskou situací příčinou nových etnických sporů. A ty, se jak známo, na Balkáně končí většinou velmi krvavým způsobem.

Kosovo je zcela umělým státem, který vznikl z vůle USA a Evropské unie, v rámci podpory muslimů, odtržením od území Srbska. Nejedná se o skutečný samostatný stát ale v podstatě o protektorát Evropské unie. Je smutné, že se na jeho vzniku

podílela také Česká republika v osobě tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga, který uznal odtržení Kosova od Srbska a vznik samostatného Kosova přesto, že Parlament ČR s tímto krokem nesouhlasil.

Vznikem Kosova se na mapě Evropy fakticky objevil první novodobý muslimský stát. Na jeho území jsou prokazatelně cvičeni budoucí bojovníci Islámského státu. A jeho vedoucí představitelé jsou opakovaně obviňováni z kriminálních aktivit jako je pašování drog nebo obchod s lidskými orgány. Kosovská ekonomika prakticky neexistuje, v zemi je obrovská nezaměstnanost. Jedinými příjmy jsou „milodary“ z Evropské unie, nájem za americkou vojenskou základnu a dále prostředky, které do země posílá diaspora kosovských Albánců z celého světa.

Kosovská republika je kromě toho etnicky i geograficky rozdělena na dvě rozdílné části. Kosovo, obydlené převážně Albánci a Metochii, ve které žije většina srbského obyvatelstva. Nachází se zde mnoho zásadních památek srbského pravoslaví a historické kořeny srbského státu sahající až do 11. století n.l. Myslím si proto, že proto, že Srbsko ani jeho ochránce Rusko nikdy nedopustí dlouhodobou stabilizaci Kosova a země se nejspíše v budoucnosti rozdělí na dvě části, srbskou a albánskou, které budou přivtěleny ke svým větším sousedům.

Ani Bosnu a Hercegovinu nečeká podle všeho v nejbližších letech žádná světlá budoucnost. Země je silně etnicky roztříštěná. Skládá se z muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Kolektivní vedení Bosny a Hercegoviny, složené z představitelů všech 3 etnických skupin je však nefunkční a několik posledních měsíců se ani jednou nesetkalo.

Bosna Hercegovina byla, spolu s Makedonií, vždy nejzaostalejší částí Jugoslávie. V současnosti je ekonomika země v neutěšeném stavu, neboť zemědělství přišlo o tradiční trhy a těžký průmysl, vybudovaný v zemi ještě v období Titovy Jugoslávie, je katastrofálně zastaralý. Stejně na tom je válkou poničená infrastruktura. Země proto musí žít, podobně jako Kosovská republika, z podpor EU a remitencí od bosenské diaspory v zahraničí.

Evropská unie se v současnosti nachází v nejhlubší krizi od svého vzniku a její další rozšiřování není proto ani na vzdáleném obzoru. Nástupnickým zemím Jugoslávie, kromě Chorvatska, které již práh EU překročilo a možná relativně dobře připraveného Srbska, proto nezbyde než na vysněné členství čekat mnoho let, možná i několik desetiletí.

Jakékoli nezodpovědné slibování členství, jehož jsme nyní svědky v bývalé Jugoslávii je proto jen neuváženým hazardem s osudy těchto národů a může se stát příčinou etnických konfliktů s nepředvídatelnými následky.

Autor: Milan Šarapatka | pondělí 27.3.2017 8:10 | karma článku: 31.35 | přečteno: 1078x

Další články blogera

Milan Šarapatka

Lidovci se možná ani nedostanou do Sněmovny

Koalice Lidovci a Starostové se zhroutila. Poslaly ji ke dnu lidovecké veletoče. Otázkou ale je, zda Lidovcům její vypovězení vstup do Sněmovny vůbec zajistí.

25.7.2017 v 17:45 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 914 | Diskuse

Milan Šarapatka

Sudetští Němci na nás ušili boudu

Sudetonemecký Landsmantschaft se formálně zřekl nároků na majetek svých členů v Čechách, ale část jeho členů si na rozhodnutí stěžovala u soudu. A uspěla. Říkají nám lidovci pravdu?

14.7.2017 v 14:20 | Karma článku: 40.00 | Přečteno: 1994 | Diskuse

Milan Šarapatka

Chtějí nás otrávit. Braňme se!

Zatímco se Němci ládují lančmítem z pravého vepřového, českým spotřebitelům jeho dánský výrobce servíruje drůbeží separát. Změňme to

13.7.2017 v 8:33 | Karma článku: 33.75 | Přečteno: 1149 | Diskuse

Milan Šarapatka

Škůdce země největší!

Škůdci země nazval minulý týden v rozhovoru v Parlamentních listech předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny K.Schwarzenberg prezidenta Miloše Zemana a bývalého prezidenta Václava Klause kvůli referendu o setrvání ČR v EU

12.7.2017 v 12:41 | Karma článku: 43.29 | Přečteno: 2503 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (IV): Brusel chce přerozdělování migrantů už nastálo

I přes nezdar dočasných kvót Komise prosazuje trvalý mechanismus, který by z přerozdělování migrantů udělal standardní součást azylového systému EU. / Čtvrtý díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

25.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 12.10 | Přečteno: 163 | Diskuse

Josef Nožička

TOP 09 mimo Sněmovnu? A to se pan Kalousek tolik snaží…

Dle dnes zveřejněného volebního průzkumu agentury CVVM by se politická strana TOP 09 nedostala do Poslanecké sněmovny.

25.9.2017 v 19:32 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Dvořák

Skandál v německé opeře odvrácen

(Od kultůrního zpravodaje z Berlína.) Dnes večer se schylovalo k obrovskému skandálu v místní Komické opeře. Dlouho avizovaná premiéra nového nastudování Madame Butterfly se málem nekonala.

25.9.2017 v 19:06 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 265 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Vůle kurdského národa!

Když člověk, spolek, společnost či národ má vůli, tak prorazí všechno zlo, tak je to psáno v božských, ale také lidských zákonech

25.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 17.20 | Přečteno: 224 | Diskuse

Jan Bartoň

ČSSD dluží dědicům advokáta Altnera 338 milionů  -  nabídla údajně polovinu

Podle ČTK nabídla ČSSD dědicům advokáta Zdeňka Altnera mimosoudní vyrovnání ve výši 180 milionů korun. Na stránkách ČSSD se o tom v aktualitách nedočtete.

25.9.2017 v 11:18 | Karma článku: 31.01 | Přečteno: 700 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1844

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Brunej a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu a také problematikou islamismu a náboženského terorismu. V současnosti jsem nezávislým a nezařazeným poslancem PSP ČR v Praze.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.