Rodí se nový, multipolární svět. Zanechá Evropu v troskách?
V 90. letech, poté, co se zhroutil Sovětský svaz a skončila studená válka mezi Západem a Východem, publikovali dva američtí autoři své představy o budoucím vývoji světa. Jedním byl Francis Fukuyama, spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Ve své knize „Konec dějin a poslední člověk“ (1992) tvrdí, že pádem tzv. železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť, jak píše, „sice stále budou probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát, ale demokratický světový řád svou úspěšnou expanzí ukázal, že je jediným možným a finálním stádiem vývoje lidstva a lidské vlády“.
Naopak druhý z nich, profesor, politolog Samuel Huntington ve své knize „Střet civilizací“ (1996) líčí, po pádu bipolárního světa, svou představu soupeřících civilizací. Ve své knize uvádí osm základních civilizací: západní, slovansko-pravoslavnou, islámskou, hinduistickou, konfuciánskou, japonskou, latinskoamerickou a africkou. Budoucí konflikty nebudou, podle Huntingtona, konflikty mezi státy, ale konflikty mezi kulturami a civilizacemi a budou probíhat především podél tzv. zlomových hranic - linií, kde se tyto civilizace střetávají.
Myslím, že dnes již není třeba diskutovat o tom, že pravdu měl Huntington. Mezi lety 1990 až 2017 tu byl svět, kdy existovala pouze jedna skutečná světová mocnost, a tou byly Spojené státy. Jejich hegemonie však světu příliš neprospěla. Stačí si jen připomenou Irák, Afganistán, útok 11. září nebo destabilizaci celého regionu, jako následek Arabského jara. Kolem roku 2017 se ale již začínají o svůj podíl na rozhodování ve světě hlásit další země. Nejen z popela povstalé Rusko ale i další, zejména pak stále sebevědomější a asertivnější Čína. A aby toho nebylo málo, dnes se k nim přidávají Indie, Brazílie, Argentina, Saudská Arábie a další země.
Ať se nám to líbí nebo ne, Západ o svoji dominaci ve světě přichází. Tento proces se můžeme snažit co nejvíce zpomalit, zastavit jej však nelze.
Je otázkou, zda vznikající multipolární svět, ve kterém o moc globálně i v jednotlivých regionech budou soupeřit s USA nově nastupující mocnosti, bude bezpečnější než ten současný svět, ve kterém hrají prim USA. Podle mého názoru bezpečnějším být může, neboť místo toho, aby se všechny nové i teprve vznikající mocnosti snažily připravit USA o jejich dosavadní postavení, budou tyto mocnosti mezi sebou a proti sobě uzavírat nejrůznější dočasné koalice a světový mocenský systém tím vyvažovat. Představuji si to jako nějakou obdobu Vestfálského systému po Třicetileté válce.
V Evropě, kde v současnosti o vliv soupeří již nejen Rusko a USA, ale už i Čína a Indie, je situace složitá také tím, že zde již několik desítek let neexistuje žádný bezpečnostní systém reálně nahrazující Helsinský proces (1975), který v Evropě umožnil snížit napětí mezi státy během probíhající studené války. Absence fungujícího bezpečnostního systému, zahrnujícího všechny evropské země, včetně Ruska, je podle mého názoru nejen příčinou stále vzrůstajícího napětí ale i současné války na Ukrajině. Vždyť, pokud by byla Ukrajina někdy přijata do NATO, sila západních raket by se ocitla jen asi 300 km od Moskvy (údajně cca 3 minuty letu). Dokážu si představit, že s něčím takovým Kreml souhlasit nebude nikdy. Tuto skutečnost potvrzují dokonce i slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který se nedávno pochlubil tím, že odmítl návrh smlouvy, kterou se Putin několik měsíců před napadením Ukrajiny snažil se Severoatlantickou aliancí vyjednat. V ní deklaroval, že pokud se Ukrajina vrátí k neutrálnímu statutu, Rusko sousední zemi nenapadne. Odmítnutí byť i jen jednat o takové smlouvě považuji za totální ignorování geopolitiky a neschopnosti reálně politického uvažování, které se Západu, především Evropě, vymstí.
To, co Evropa dnes urgentně potřebuje, kromě mnoha dalších změn a reforem, je utvoření nového bezpečnostního rámce, reflektujícího současné reálně rozdělení sil na kontinentu. V opačném případě nás čeká vleklý, zamrzlý konflikt na Ukrajině, který brzy nemusí zdaleka být jediným válečným konfliktem na evropském kontinentu. Jenom na Balkánu je takových ohnisek budoucích konfliktů několik.
Situace v dnešní Evropě je, podle mého názoru, dokonce podstatně horší, než byla kdy během studené války. Tehdy obě nepřátelské mocnosti, USA a SSSR, ovládaly, nebo můžeme říct de facto okupovaly, každá svoji polovinu kontinentu. A v případě jakékoli krize, ať již berlínské, maďarské nebo třeba Pražského jara, se mezi sebou vždy nějak dohodly, i když většinou bez ohledu na zájmy zemí, kterých se to týkalo, a krizi zažehnaly. Dnes ale SSSR zmizel ze scény, Rusko je dosud poměrně slabé, USA postupně svůj vliv ztrácí, Evropská unie na geopolitické mocenské mapě ještě ani neexistuje. A každý, ať spřátelený nebo nepřátelský stát, se kvůli absenci celoevropských bezpečnostních dohod, snaží získat výhody na úkor ostatních jen pro sebe.
Proto potřebuje Evropa multilaterální mezistátní dohodu o tom, jak postupovat v případě krizí, jako sůl. Již včera bylo pozdě. V opačném případě bude o našem osudu rozhodovat někdo jiný!
Milan Šarapatka
Největší hrozba z Ukrajiny, zhroucený stát
Situace na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem nutí k zamyšlení, jak se tento konflikt bude dále vyvíjet a jaký bude mít vliv na okolní země, včetně České republiky. Žádná z možností vývoje není, bohužel, nijak optimistická.
Milan Šarapatka
Ministerstvo cizích zájmů
České ministerstvo zahraničních věcí zcela rezignovalo na vlastní zahraniční politiku, která by sloužila naší zemi. Místo toho pouze „odečítá ze rtů“ svých patronů z NATO z EU, z Berlína nebo Washingtonu.
Milan Šarapatka
Konec demokracie v Čechách
Potlačování názorů, které nejsou konformní s názory naší vlády, ať se již jedná o válku na Ukrajině, ekonomickou krizi, green deal, nebo dění ve světě, se naší zemi dříve nebo později vymstí.
Milan Šarapatka
Lampasák na Hradě? To snad ne!
Před druhým kolem prezidentské volby obě strany vylévají jedna na druhou kýble špíny. Na jedno se ale zapomíná, a sice na profesní zázemí a historii obou kandidátů. A bývalý diplomat Kolář už podruhé zkouší prosadit "svého koně".
Milan Šarapatka
Premiér mafiánů nebo jen do sebe zahleděný akademik?
Premiér Fiala se na Primě zastal aktérů skandálu STAN. Znamená to, že chrání skupinu gangsterů, která tunelovala státní podniky nebo je to jen jeho neschopnost přijmout jakéhokoli razantní rozhodnutí? A co je pro naši zemi horší?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 228
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2206x
V letech 2013-2017 jsem byl nezávislým poslancem Parlamentu ČR.