Zápisky z cest....(dle vzoru Václava Klause)

Díky „politické indispozici“ mého šéfa, předsedy hnutí Úsvit Tomia Okamury, se mi dostalo nečekané a vítané příležitosti zúčastnit se vrcholné mise PSP ČR, vedené předsedou PSP Hamáčkem, do Turecka.

Delegaci PSP provázela také asi 20ti členná skupina českých podnikatelů, vesměs zastupujících firmy, které již mají rozvinuté obchodní zájmy v Turecku.

Cílem návštěvy bylo projednání vzájemných otázek zahraničně – politického charakteru a zejména podpora česko-turecké obchodní spolupráce. A jsem si jist, že se to podařilo vrcholnou měrou.

Návštěva byla zahájena v hlavním městě Turecké republiky Ankaře. Byl jsem velmi pozitivně překvapen nasazením, s jakým předseda parlamentu Hamáček při diskusích s vrcholnými tureckými funkcionáři prosazoval zájmy českých výrobců v Turecku. Ekonomická diplomacie není bohužel doménou většiny našich politiků. Na jednáních, včetně přijetí u prezidenta Erdogana, zazněl eminentní zájem turecké strany o české dodávky do energetiky, dopravní infrastruktury a dalších oblastí.

Další část návštěvy pokračovala ve městě na Bosporu, Istanbulu. I zde byla v centru zájmu ekonomická spolupráce. Při jednání u starosty Istanbulu, města se skoro dvojnásobným počtem obyvatel než má naše republika, byla starostovi představena společnost Škoda Transportation, náš významný výrobce tramvají. Istanbul hodlá během příštích 5 let rozsah své veřejné dopravy (metro, tramvaje) ztrojnásobit. Možnost uplatnění pro Škodu a další české firmy je zde proto obrovská.

Mezi diskutované zahraničně-politické otázky mezi vedením PSP a tureckou stranou patřily zejména dlouhodobý turecký zájem o vstup do EU, humanitární krize v souvislosti s válkou v Sýrii a názory na budoucí vývoj v oblasti Blízkého východu.

Ke vstupu Turecka do EU lze snad říct pouze to, že se obě strany ujistily opakovaně o trvajícím zájmu Turecka a neutuchající podpoře ČR, přičemž obě strany dlouho a dobře vědí, že k tomu nikdy nedojde a že Turecko dnes již vidí svoji budoucnost úplně jinde, jako hegemon blízkovýchodního regionu.

Humanitární krize v Sýrii staví Turecko do velmi obtížné situace. Miliony syrských utečenců stojí tureckou stranu enormní prostředky, údajně až 5 miliard dolarů ročně. Na druhé straně Turecko využívá válku v Sýrii a Iráku k prosazování vlastních zájmů v regionu. Jak jinak si vysvětlit trvající snahu o zničení režimu Baššara Asada, nebo nečinnost turecké armády při bojích mezi Islámským státem a Kurdy ve městě Kobani na turecko-syrských hranicích.

No a co říci na závěr? Je jedno, jestli přijedete do Istanbulu poprvé nebo posté. Vždy na vás dýchne kouzelná atmosféra Orientu a Pohádek tisíce a jedné noci.   A bylo také skvělé moci se opět zúčastnit  diplomatických jednání, která někam konkrétně směřují a projeví se nepochybně kladným způsobem v praxi, zejména na na poli ekonomické spolupráce.