Krach zahraniční politiky EU na Balkáně
Makedonské parlamentní volby skončily před pár měsíci těsným vítězstvím demokratů (VMRO-DPMNE) před Socialisty, fakticky volebním patem. Prezident Ivanov poté odmítl pověřit Socialisty spojené s několika menšími albánskými stranami sestavením vlády v obavě, že by se země stala pouhou loutkou sousední Albánie.
Silné napětí na makedonské politické scéně proto trvá již celé tři měsíce. A do toho přijíždí do Skopje eurokomisař Hahn a nutí makedonského prezidenta, aby proevropské Socialisty sestavením vlády pověřil.
Výsledkem jsou současné masivní demonstrace desetitisíců Makedonců v ulicích Skopje, které hrozí, že se země ponoří opět do nepředvídatelného chaosu a nebo se stane geopolitickým soustem pro Rusko.
Nedosti na tom. Makedonie, která byla dlouho nejlepším žákem EU na Balkáně, již více než deset let čeká na zahájení přístupových rozhovorů, které však blokuje Řecko spolu s Bulharskem, protože nesouhlasí s názvem této země.
Nejviditelnějším důkazem neschopnosti evropské zahraniční politiky je samotný krvavý rozpad Jugoslávie. Nebýt překotné evropské a zejména německé podpory odtržení Chorvatska od Jugoslávie, nemuselo ke krvavým obětem a zničení země vůbec dojít. Jugoslávie by se nepochybně rozdělila stejně, protože důvody a podmínky setrvávání Srbů, Chorvatů, Slovinců a dalších národností v jednom státě se změnily nebo úplně pominuly. Mohlo k tomu však dojít mírným, civilizovaným způsobem, nikoli etnickými čistkami a brutálními masakry civilních obyvatel.
Kromě nástupnických států Jugoslávie jako Srbsko nebo Chorvatsko, které mají historické kořeny své státnosti a také perspektivu budoucí prosperity, vznikly ve válečném kvasu 90. let na území Jugoslávie za vojenské podpory USA a EU také zcela nové státy jako například Kosovo nebo Bosna a Hercegovina.
Obě země jsem měl možnost v poslední době krátce navštívit. A ani jedna z nich nemá podle mého názoru šanci, ať již z důvodů politických, etnických nebo ekonomických, dlouhodobě na mapě Evropy přežít.
Evropská unie svými nerealistickými sliby budoucího vstupu těchto zemí do EU jen zvyšuje frustraci jejích obyvatel. Ta se pak v dohledné době může stát spolu s neutěšenou hospodářskou situací příčinou nových etnických sporů. A ty, se jak známo, na Balkáně končí většinou velmi krvavým způsobem.
Kosovo je zcela umělým státem, který vznikl z vůle USA a Evropské unie, v rámci podpory muslimů, odtržením od území Srbska. Nejedná se o skutečný samostatný stát ale v podstatě o protektorát Evropské unie. Je smutné, že se na jeho vzniku
podílela také Česká republika v osobě tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga, který uznal odtržení Kosova od Srbska a vznik samostatného Kosova přesto, že Parlament ČR s tímto krokem nesouhlasil.
Vznikem Kosova se na mapě Evropy fakticky objevil první novodobý muslimský stát. Na jeho území jsou prokazatelně cvičeni budoucí bojovníci Islámského státu. A jeho vedoucí představitelé jsou opakovaně obviňováni z kriminálních aktivit jako je pašování drog nebo obchod s lidskými orgány. Kosovská ekonomika prakticky neexistuje, v zemi je obrovská nezaměstnanost. Jedinými příjmy jsou „milodary“ z Evropské unie, nájem za americkou vojenskou základnu a dále prostředky, které do země posílá diaspora kosovských Albánců z celého světa.
Kosovská republika je kromě toho etnicky i geograficky rozdělena na dvě rozdílné části. Kosovo, obydlené převážně Albánci a Metochii, ve které žije většina srbského obyvatelstva. Nachází se zde mnoho zásadních památek srbského pravoslaví a historické kořeny srbského státu sahající až do 11. století n.l. Myslím si proto, že proto, že Srbsko ani jeho ochránce Rusko nikdy nedopustí dlouhodobou stabilizaci Kosova a země se nejspíše v budoucnosti rozdělí na dvě části, srbskou a albánskou, které budou přivtěleny ke svým větším sousedům.
Ani Bosnu a Hercegovinu nečeká podle všeho v nejbližších letech žádná světlá budoucnost. Země je silně etnicky roztříštěná. Skládá se z muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Kolektivní vedení Bosny a Hercegoviny, složené z představitelů všech 3 etnických skupin je však nefunkční a několik posledních měsíců se ani jednou nesetkalo.
Bosna Hercegovina byla, spolu s Makedonií, vždy nejzaostalejší částí Jugoslávie. V současnosti je ekonomika země v neutěšeném stavu, neboť zemědělství přišlo o tradiční trhy a těžký průmysl, vybudovaný v zemi ještě v období Titovy Jugoslávie, je katastrofálně zastaralý. Stejně na tom je válkou poničená infrastruktura. Země proto musí žít, podobně jako Kosovská republika, z podpor EU a remitencí od bosenské diaspory v zahraničí.
Evropská unie se v současnosti nachází v nejhlubší krizi od svého vzniku a její další rozšiřování není proto ani na vzdáleném obzoru. Nástupnickým zemím Jugoslávie, kromě Chorvatska, které již práh EU překročilo a možná relativně dobře připraveného Srbska, proto nezbyde než na vysněné členství čekat mnoho let, možná i několik desetiletí.
Jakékoli nezodpovědné slibování členství, jehož jsme nyní svědky v bývalé Jugoslávii je proto jen neuváženým hazardem s osudy těchto národů a může se stát příčinou etnických konfliktů s nepředvídatelnými následky.
Milan Šarapatka
Největší hrozba z Ukrajiny, zhroucený stát
Situace na frontě mezi Ukrajinou a Ruskem nutí k zamyšlení, jak se tento konflikt bude dále vyvíjet a jaký bude mít vliv na okolní země, včetně České republiky. Žádná z možností vývoje není, bohužel, nijak optimistická.
Milan Šarapatka
Rodí se nový, multipolární svět. Zanechá Evropu v troskách?
S pádem socializmu a rozpadem Sovětského svazu se USA ujaly vedení unipolárního světa. Moc se jim to ale nepodařilo, viz Irák, Afganistán nebo Arabské jaro. Dnes se rodí nový, multipolární svět. Bude lepší než „Pax Americana“?
Milan Šarapatka
Ministerstvo cizích zájmů
České ministerstvo zahraničních věcí zcela rezignovalo na vlastní zahraniční politiku, která by sloužila naší zemi. Místo toho pouze „odečítá ze rtů“ svých patronů z NATO z EU, z Berlína nebo Washingtonu.
Milan Šarapatka
Konec demokracie v Čechách
Potlačování názorů, které nejsou konformní s názory naší vlády, ať se již jedná o válku na Ukrajině, ekonomickou krizi, green deal, nebo dění ve světě, se naší zemi dříve nebo později vymstí.
Milan Šarapatka
Lampasák na Hradě? To snad ne!
Před druhým kolem prezidentské volby obě strany vylévají jedna na druhou kýble špíny. Na jedno se ale zapomíná, a sice na profesní zázemí a historii obou kandidátů. A bývalý diplomat Kolář už podruhé zkouší prosadit "svého koně".
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Pronájem bytu 2+1, Střekov, Ústí nad Labem
Purkyňova, Ústí nad Labem - Střekov
11 000 Kč/měsíc
- Počet článků 228
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2206x
V letech 2013-2017 jsem byl nezávislým poslancem Parlamentu ČR.