Kvótami na imigranty se západní státy snaží řešit své problémy na náš účet

18. 05. 2015 15:00:48
Ve věci diskutovaných kvót na imigranty jednoznačně podporuji stanovisko vlády. Musí se jednat výhradně o dobrovolné rozhodnutí jednotlivých národních států.

Principiální rozhodnutí v této otázce podle mého kromě toho přísluší všem lidem a mělo by podléhat schválení všeobecným referendem.Současná vlna imigrantů staví Evropu před těžké, možná osudové dilema. Přijmeme-li je, zachráníme mnohým z nich život, neboť tak nám přikazuje humanita. Ale současně tím postupně zničíme svou vlastní evropskou identitu. Je příští konec tisíce let staré křesťansko-židovské Evropy a její kultury adekvátní cenou?

Otázkou je i to, kdo by měl vlastně tyto imigranty, proudící po desetisících z krizových oblastí do Evropy, zachraňovat? Solidární schengenské státy, nebo ti, kteří krize v oblastech, odkud imigranti přicházejí, zažehli? Ti, kdo podpořili britsko-americkou intervenci v Iráku v roce 2003 kvůli imaginárním chemickým zbraním Saddáma Husajna? Nebo strůjci britsko-francouzské intervence v Libyi. Nebo ti, kteří vyzbrojili protiasadovskou opozici v Sýrii, kdysi kvetoucí a jediné sekulární arabské zemi? Kloním se k názoru, že o uprchlíky by se měly postarat především vlády těch států, které se na destabilizaci jejich zemí i zničení jejich domovů podílely.

Česká republika kromě toho není na přijetí většího množství imigrantů absolutně připravena, neboť nemá zpracovanou, dlouho slibovanou, koncepci imigrační politiky ani zákonodárství přizpůsobené na masovou imigraci. Nemáme v rozpočtu vyčleněný dostatek finančních prostředků na tuto agendu, nemáme dostatek kapacit na ubytování většího množství imigrantů, nemáme zajištěné školy pro jejich děti ani nemáme pro imigranty zajištěnou práci atd. Ale především, samotná naše společnost není na soužití s množstvím imigrantů ani zdaleka připravena. Češi dosud neměli ve větší míře možnost se naučit žít dlouhodobě s občany ze vzdálených zemí (s výjimkou Vietnamců), neboť nemáme ani koloniální minulost ani jsme nebyli účastníky evropského hospodářského zázraku z 60. let. Nemáme tedy se soužitím s imigranty žádnou zkušenost.

Jednoznačná chyba z naší strany se stala již v době přijetí Lisabonské smlouvy, v roce 2007. V té jsme se, kromě jiného vzdali pravomocí v oblasti imigrační politiky, která byla převedena na Brusel. A to přesto, že státy jako Velká Británie, Irsko nebo Dánsko s tím nesouhlasily a dokázaly si vyjednat pro tuto oblast výjimku. Není proto divu, že se nyní někteří naši, tehdy aktivní, politici vehementně přidávají na stranu západoevropských států proti konzervativnímu přístupu naší současné vlády. Zastírají tím totiž svoje tehdejší selhání!

Česká republika se nicméně možná opravdu dříve nebo později stane cílovou zemí pro masovější imigraci. Neměli bychom tomu za každou cenu bránit. Dle některých názorů nám imigrace v budoucnosti může pomoci zastavit negativní demografický vývoj v naší zemi a zajistit přísun „nové krve“, pracovní síly, daňových poplatníků, ale i spořádaných a zodpovědných občanů, přispívajících k rozvoji naší země.

Jde tedy o to, abychom se na tuto budoucí vlnu imigrace dobře připravili a také, aby imigrace do ČR byla řízená podle striktních pravidel. Jen tak se vyhneme katastrofickému scénáři, který se již nyní odehrává v některých západoevropských zemích. Namátkou jmenuji Velkou Británii, Francie nebo Švédsko. Imigrační politika, zejména integrace imigrantů, v těchto zemích zjevně zvládnutá nebyla, a nás by to v každém případě mělo varovat.

Nelze ignorovat ani bezpečnostní rizika. Mezi případnými přistěhovalci mohou do naší republiky přicházet nejen lidé, kteří u nás budou hledat nový domov, ale i takoví, jejichž cílem bude zničení našich hodnot a našeho způsobu života.

Řešením musí být nahrazení dosavadní pasivní imigrační politiky, při které jen čekáme, kdo k nám z problematických regionů dorazí, politikou aktivní. Měli bychom do republiky začít sami zvát ze zahraničí lidi, kteří pro nás budou přínosem a budou vyznávat stejné životní hodnoty jako my. Místo odevzdaného čekání, koho že nám imigrační vlny přinesou nebo Brusel přidělí, bychom se měli sami porozhlédnout, například v zemích na východ od nás.

Pokud máme začít problém uprchlíků na celoevropské úrovni seriózně řešit, není možné jen hasit nastalé požáry, ale především se zamyslet, jaké jsou příčiny toho, že desetitisíce lidí touží po novém začátku na našem kontinentě. Musíme se zajímat o důvody, které vedou lidi k útěku, případně proč nehledají azyl tam, kam se dostanou, aniž by riskovali své životy na rozbouřeném moři. Už z pouhého výčtu oblastí, odkud uprchlíci směřují, je zřejmé, že mezi nejpodstatnější důvody patří válečné konflikty ve světě. Těžko můžeme někomu vyčítat, že se snaží uprchnout z míst, kde se střílí a bombarduje, a opustí svůj domov, aby si zachránil život. Takovým lidem bychom samozřejmě pomoc odpírat neměli, pokud se nechceme zpronevěřit úplně všemu, na čem naše civilizace stojí.

K vážné úvaze by nás ale měl přimět fakt, že se tato ohniska horkých či latentních válečných konfliktů čím dál více blíží k Evropě. Zásadní je především konflikt v Libyi, který trvá již několik let a způsobil de facto rozpad tamních státních struktur. Stačí se podívat na mapu, abychom si udělali představu, jak rozsáhlé území se malý kousek od Evropy propadlo do chaosu a bezvládí.

Řešení tohoto problému je samozřejmě náročné. Výhod jednotného evropského prostoru je třeba využít k zabránění imigrace, ne pouze k rovnoměrnějšímu rozprostření imigrantů. Především je třeba zásadně a reálně pomoci obětem konfliktů v zemích jejich původu. Nejde o nic menšího, než vytvořit takové podmínky, aby lidé ze své domoviny nemuseli dále utíkat. Obnáší to zajištění potravinové pomoci, zdravotního zabezpečení, a především bezpečí. Je to tak velký cíl, že jej nemůže dosáhnout nikdo jiný, než sjednocená Evropská unie. Pokud chce uplatňovat v mezinárodních vztazích svou velikost a sílu, měla by to činit právě takto.

Na druhou stranu je třeba, aby lidé v těchto zemích věděli, že cesta do Evropy znamená i extrémně velká rizika, a měli možnost dopředu dobře zvážit, zda jim stojí za to je podstupovat. Včetně vědomí, že Evropa je dnes skutečně nečeká s otevřenou náručí. Toho nelze dosáhnout jinak než osvětou a také tvrdými zásahy proti pašerákům lidí.

Pokud jde o tvorbu evropské imigrační politiky, je velmi důležité, aby se při jejím sjednocování nestaly země střední a východní Evropy rukojmím představ západoevropských zemí. Je třeba, aby si všichni v Evropě byli vědomi, že různé země mají různý vztah k imigraci, a z něj by se mělo vycházet. Zde rozhodně není prostor na experimenty a sociální inženýrství.

Stejně tak nelze beztrestně tolerovat ilegální vstup imigrantů do schengenského prostoru a následně jim dokonce umožnit v EU dlouhodobě žít. Na začátku jejich nového života v Evropě přece nemůže být porušení zákona. V opačném případě se stane pro imigranty standardem jejich budoucího jednání.

Nechci ani domýšlet, jaké důsledky by desítky či stovky tisíc imigrantů měly v zemích, které minula éra kolonialismu, stejně jako vlna gastarbeiterů šedesátých a sedmdesátých let. Týká se to nás, stejně jako třeba sousedních Poláků. Zdejší lidé s etniky, které se dnes vyloďují u italských břehů, nemají prakticky žádné zkušenosti.

Proto důrazně varuji před jednoduchým řešením v podobě vypsání kvót, na základě kterých budou posléze imigranti rozdělováni do jednotlivých členských zemí. Už proto, že bohužel máme zkušenost, že podobná jednoduchá řešení s následnými nedozírnými následky Brusel občas volí velmi rád.

Autor: Milan Šarapatka | pondělí 18.5.2015 15:00 | karma článku: 36.73 | přečteno: 2143x


Další články blogera

Milan Šarapatka

Senátorský klub skoro-prezidentů

Neúspěšní prezidentští kandidáti, zvolení do řad senátorů se stále nemohou rozhodnout, do kterého senátorského klubu vstoupí.

17.10.2018 v 12:59 | Karma článku: 45.07 | Přečteno: 4247 | Diskuse

Milan Šarapatka

Jsem Pirát, tak chci být primátorem!!

Vznikající pražská koalice se prý sice už shoduje v otázkách dopravy. Co se týká osoby primátora, panují mezi jejími členy však nadále zásadní rozpory. Rozpadne se kvůli tomu nová pražská koalice ještě dřív než vznikla?

11.10.2018 v 14:36 | Karma článku: 36.78 | Přečteno: 1293 | Diskuse

Milan Šarapatka

Bude pan profesor Drahoš senátním lídrem nebo jeho ostudou?

Po zvolení profesora Drahoše senátorem v prvním kole se v médiích, poplatných „pražské kavárně,“ objevila spekulace, že by se po debaklu ČSSD, která o post předsedy Senátu jistě přijde, mohl profesor Drahoš stát senátním lídrem.

9.10.2018 v 19:14 | Karma článku: 42.83 | Přečteno: 2573 | Diskuse

Milan Šarapatka

Kouzelné předvolební prozření europoslankyně Šojdrové

Čtrnáct dní před komunálními volbami žije česká politická scéna paradoxně jediným tématem-syrskými sirotky.

18.9.2018 v 15:22 | Karma článku: 40.73 | Přečteno: 1636 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Končím s multitaškingem!

Když jste ženská a čirou náhodou nesnášíte návštěvy super a hyper marketů, pěstujete většinou sport méně náročný na pohyb mezi regály, kde je jisté provádění košíkové slalomistiky korunované frontou u pokladny.

21.10.2018 v 18:00 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 591 | Diskuse

Libuše Palková

Kde Dášeňka očůrávala kytičky

V pondělí byla naposledy před plánovanou rekonstrukcí veřejnosti zpřístupněna Čapkova vila na Vinohradech. Kdo jste to nestihl, počkáte si nejméně dva roky, po kterých by se měla zase otevřít v nové -nebo vlastně původní - podobě.

21.10.2018 v 17:44 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 376 | Diskuse

Michal Pohanka

Láska je láska,

když choděj kluci s autama a holky s Eiffelovkama. Je nejvyšší čas pořádně se otevřít i v oblasti mezilidských vztahů a sexu. Když to někdo rád s autem či Eiffelovkou, není to přece nic proti ničemu a nikomu to neubližuje...

21.10.2018 v 13:18 | Karma článku: 14.00 | Přečteno: 503 | Diskuse

Petr Omelka

Když prezidenti vyznamenávali svoje kamarády

Havel, Klaus, Zeman, naši prezidenti a jejich vyznamenání, která údajně nebyla jen za zásluhy. No, jak u koho.

21.10.2018 v 13:16 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 1261 | Diskuse

David Vlk

Podprda ke snídani

Zaostřím na pás u pokladny a pak ji uvidím, hned vedle hovězího masa a hromádky koření, asi na svíčkovou, leží krásná rudá krajková podprsenka. Taková ta vyztužená sexy kráska na hezký večer s novým chlapem.

21.10.2018 v 8:04 | Karma článku: 41.97 | Přečteno: 3607 | Diskuse
Počet článků 186 Celková karma 39.88 Průměrná čtenost 2023

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Bruneji a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu ale také problematikou islamismu a náboženského terorismu.

V letech 2013-2017 jsem byl nezávislým  poslancem Parlamentu ČR.





Najdete na iDNES.cz