Jiný pohled na příčiny současné imigrantské krize

14. 09. 2015 8:12:50
Problém imigrace je třeba hledat především v ekonomické oblasti. Začal již v době kolonií a pokračoval poválečným hospodářským boomem v Evropě.

Není snad již pochyb o tom, že za současnou vlnu uprchlíků směřujících do Evropy mohou především ty síly, které se podílely na destabilizaci oblastí, odkud uprchlíci odcházejí. V Libyi to byly Velká Británie s Francií, v Iráku, Afganistánu a Sýrii zase Spojené státy. Vždyť většina lidí přece nechce opustit svůj domov, pokud je k tomu války nebo jiné katastrofy nedonutí. A Evropa řeší, co s uprchlíky, kteří se valí do Evropy, místo toho, aby řešila důvody, proč tito lidé ze svých zemí utíkají.

Problém imigrace je však ještě podstatně hlubší a příčinu je, dle mého názoru, třeba hledat především v ekonomické oblasti.

Polovina současného lidstva dnes žije na hranici chudoby. Kde žije tato zbídačená polovina obyvatel naší Země? Především v bývalých koloniích, které po staletí ekonomicky rabovaly koloniální mocnosti. Současně s ekonomickým využíváním celých kontinentů, způsobily však ještě něco možná horšího. Přiměly postupně místní obyvatele k tomu, aby opustily dosavadní životní hodnoty a způsob života a zasely do nich touhu snažit se vyrovnat způsobem života svým bývalým koloniálním pánům. Že tyto evropské hodnoty a způsob života na jiných kontinentech, až na výjimky, nefungují, se přesvědčujeme stále znova a znova. Proč se těmto lidem, proboha, stále snažíme vnutit naše hodnoty a názor na demokracii a třeba lidská práva a nenecháme je žít po svém?

Stejně tak později, v období poválečného evropského hospodářského boomu, Němci, Francouzi a další otevřeli své země imigrantům a vytvořili si z nich levnou pracovní sílu na podřadné práce. Francouzi pozvali do své země miliony Alžířanů, Maročanů a dalších obyvatel svých bývalých kolonií a Němci zase miliony Turků nebo Kurdů. Pouze někteří z nich ve svých nových domovech uspěli. Problém však většinou nastává až s jejich potomky, kteří díky změnám ve společnosti a hospodářství hostitelských zemí již mnoho možností na uplatnění nemají, živoří na okraji společnosti a díky své frustraci jsou snadným cílem pro radikalizaci.

Z Bruselu, a také z Německa, z Rakouska i dalších zemí nyní stále hlasitěji slyšíme požadavky na tzv. evropskou solidaritu. Ale Česká republika ani nebombardovala Libyi nebo Sýrii, ani neměla koloniální říši v Africe a ani se nepodílela na evropském hospodářském zázraku v 60. a 70 letech minulého století.

Tak proč bychom měli nyní řešit to, co jsme nezpůsobili?

Autor: Milan Šarapatka | pondělí 14.9.2015 8:12 | karma článku: 25.46 | přečteno: 724x

Další články blogera

Milan Šarapatka

Evropská unie, jak ji známe, už brzy skončí

Evropští byrokraté a jejich protektoři, jako francouzský prezident Macron nebo německá kancléřka Merkelová, se dnes nejspíš třesou strachy z výsledků nadcházejících evropských voleb.

18.2.2019 v 7:00 | Karma článku: 33.30 | Přečteno: 1371 | Diskuse

Milan Šarapatka

Franco-Germánie

Včerejší podpis francouzsko-německé smlouvy jasně naznačuje vizi budoucnosti těchto dvou zemí, postupné vytvoření společného státu. Možná se bude jmenovat Franco-Germánie. Bojím se ale, aby z ní jednou nebyl zase Grossdeutschland.

23.1.2019 v 20:29 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 620 | Diskuse

Milan Šarapatka

Bez Brexitu Evropská unie nepřežije

Dnešní rozhodování britských poslanců o dohodě o vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní zásadně nejen budoucnost Británie ale také celé Evropské unie.

15.1.2019 v 13:06 | Karma článku: 45.45 | Přečteno: 6551 | Diskuse

Milan Šarapatka

Kdo že to vyhazuje V4 ze Schengenu?

Belgický premiér Charles Michel zpochybnil na závěr evropského summitu oprávněnost členství zemí Visegrádu v schengenském prostoru.

15.12.2018 v 17:50 | Karma článku: 48.34 | Přečteno: 15592 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Claudio Magris

Jméno tohoto italského spisovatele je dnes už známo mnoha českým čtenářům díky tomu, že některé jeho knížky byly konečně přeloženy i do češtiny, ale v době kdy jsem o něm psala diplomovou práci, byl znám jenom nám italštinářům.

22.2.2019 v 21:33 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 396 | Diskuse

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 260 | Diskuse

David Dvořák

Česká pošta – sice nedoručujeme, zato zdražujeme ...

Management ČP bez náhrady propustit se zákazem práce ve státních firmách, řadové pracovníky losem rozdělit mezi fungující konkurenci.

22.2.2019 v 13:45 | Karma článku: 38.68 | Přečteno: 1348 | Diskuse

Pavel Hruban

Hráli jsme vám a vy jste netancovali

"Hráli jsme vám a vy jste netancovali, naříkali jsme a vy jste nelomili rukama." Takto charakterizuje Kristus chování svých posluchačů. Nechováme se stejně? Jeho slova jsou varováním i pro nás.

22.2.2019 v 12:12 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 368 | Diskuse

Libuše Palková

Biafra a my

Nevím kolik z vás tuší kde je Biafra a co to vlastně je. Stručně řečeno, Republika Biafra byl státní útvar existující v letech 1967 -1970 na jihovýchodě Nigérie potlačený federálními jednotkami. A jaké to má spojení s námi Čechy?

22.2.2019 v 11:02 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 960 |
Počet článků 198 Celková karma 38.94 Průměrná čtenost 2272

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Bruneji a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu ale také problematikou islamismu a náboženského terorismu.

V letech 2013-2017 jsem byl nezávislým  poslancem Parlamentu ČR.

Najdete na iDNES.cz