Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvojí metr českých novinářů a paralela současné situace v Evropě s Izraelem

18. 11. 2015 11:54:33
Když čtu v médiích komentáře českých novinářů k útoku v Paříži, který se uskutečnil jen 14 dni po útoku Islámského státu na ruské letadlo v Egyptě, jsem stále více v šoku.

Když čtu v médiích komentáře českých novinářů k útoku v Paříži, který se uskutečnil jen 14 dni po útoku Islámského státu na ruské letadlo v Egyptě, jsem stále více v šoku. V šoku z toho, jak mohou mít naši novináři na takovéto tragédie dvojí metr.

129 obětí pařížského útoku ISIL je samozřejmě hrozné číslo a vůbec se nedivím obrovské solidaritě, která se zvedla vůči Francii po celé Evropě. Sám jsem prožil v Paříži tři roky na studiích, Paříž miluju a také tuto solidaritu z celého srdce podporuji. A novináři se v této tragédii úplně vyžívají a informují o každém nejmenším detailu vyšetřování ve Francii.

Jaký je to ale kontrast oproti stejné tragédii, když bylo jen před 14 dny vyhozeno do povětří ruské letadlo na Sinajském poloostrově. V něm zahynulo ještě více obětí, 224. Jenže to byli „jenom“ Rusové. A s nimi se přece „nesolidarizuje“. Spíš mně to připadalo, jako by jim to někteří novináři přáli. Prostě hnus!

Stejně tak naše média „vzdychají nadšením“ nad opakovanými útoky francouzských stíhaček na islamistické hlavní město v Sýrii Rakká. Víte, kolik těch útoků zatím od událostí v Paříži bylo? Celých čtrnáct a francouzská letadla tam svrhla devatenáct bomb. Tak to je něco! Zatímco ve stejné době Putinovy stíhačky v Sýrii provedly těch útoků stovky.... A nic. O těch se nepíše. Teď se ovšem prezident Holland hodlá domlouvat na spolupráci v boji proti ISIL s Obamou i Putinem, protože se ukázalo, že to bez něj nepůjde. Jak tohle novináři vysvětlí veřejnosti, to opravdu nevím. Nebo možná vím. Prostě se otočí jako korouhvička ve větru a „ pojede se dál, močálem černým kolem bílých skal“, jak by řekl Jan Werich.

Noviny jsou stále plná vyjádření představitelů české vlády o tom, že nám žádné nebezpečí momentálně nehrozí a že se my Češi nemusíme ničeho bát. Možná tomu opravdu věří, ale spíš si myslím, že jenom tak žvaní, protože neví, co by v téhle situaci měli udělat. Jak rozhodnout. Je totiž zřejmé, že mnohá rozhodnutí ve prospěch bezpečnosti České republiky budou politicky nepopulární. Přidají se peníze armádě a policii k zabezpečení země? To se ale budou muset někomu vzít..... Omezí se svoboda vyjadřování, například v mešitách? No to si přece naše politická garnitura „nelajskne“. To by mohla přijít o preference.......

Před pár lety jsem navštívil Izrael. Kromě obdivu k tomu, jak se jeho obyvatelům podařilo z neplodné polopouště vybudovat kvetoucí zahradu a kromě biblických památek, mne tam překvapila především jedna věc. Byl to pohled na mladé dvojice, sedící například v kavárně nebo v parku, a vedle nich na dosah opřené útočné pušky M 16. Prostě si myslím, že se Evropa ocitá v podobné situaci, v jaké je Izrael již dlouhá desetiletí. V permanentním boji se zákeřným protivníkem.

Izrael byl, je a bude v tomto boji úspěšný. Jenže Izrael má, na rozdíl od nás, ve svém čele politiky zpravidla zocelené v boji s fyzickým nepřítelem, nikoli politiky, kteří během své kariéry jenom kuli pikle v parlamentních lavicích.

Autor: Milan Šarapatka | středa 18.11.2015 11:54 | karma článku: 46.68 | přečteno: 6844x


Další články blogera

Milan Šarapatka

Kouzelné předvolební prozření europoslankyně Šojdrové

Čtrnáct dní před komunálními volbami žije česká politická scéna paradoxně jediným tématem-syrskými sirotky.

18.9.2018 v 15:22 | Karma článku: 40.17 | Přečteno: 1475 | Diskuse

Milan Šarapatka

Změní konečně Evropa svoji imigrační politiku?

Evropská unie by podle německého ministra zahraničí Heika Maase neměla nutit státy EU k přijímání uprchlíků

3.9.2018 v 10:15 | Karma článku: 29.84 | Přečteno: 637 | Diskuse

Milan Šarapatka

Křivé zrcadlo Pražského jara III „Kdož sú boží bojovníci“

Včerejší koncert na Václavském náměstí se nesl na vlně vzpomínek zasloužilých pracovníků Čs. Rozhlasu na pohnuté srpnové dny roku 1968, které doplnily písně ze 60. let

22.8.2018 v 11:16 | Karma článku: 36.88 | Přečteno: 1558 | Diskuse

Milan Šarapatka

Křivé zrcadlo Pražského jara II

Vzpomínkové akce k letošnímu 21. srpnu měly vyvrcholit při dnešním pietním aktu před Českým rozhlasem na Vinohradské třídě. Ten byl však, bohužel, tím nejubožejším způsobem narušen.

21.8.2018 v 20:00 | Karma článku: 43.29 | Přečteno: 4355 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Nitka

Jaký titul asi dává Vysoká škola života?

Jaké předměty se tam asi vyučují? Za co se dávají jen zápočty a kdy budete muset ke zkoušce? A jací tam budou asi zkoušející?

22.9.2018 v 21:25 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 130 | Diskuse

Jan Pražák

Aby tě čert vzal, babo mizerná!

Pan Josef odložil příbor a po chutném nedělním obědě od své Vlastičky si otevřel druhého lahváče. Odebral se s ním na dvorek, aby si mohl v klidu zapálit cigaretu a nemusel poslouchat její láteření.

22.9.2018 v 20:19 | Karma článku: 16.90 | Přečteno: 429 | Diskuse

Michal Pohanka

Zubaři zoufale nejsou a nebudou! Aneb pozitivní vliv klapaček

Místo zubního lékařství se studují všelijaké kuriózní obory, které mají v praxi nulové uplatnění, a normální člověk aby chodil se zubním cimbuřím v puse.

22.9.2018 v 19:57 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 362 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak Ostrava zachraňovala Kladno

Vozit uhlí do Kladna se může zdát stejně pošetilá a zbytečná činnost, jako třeba nosit dříví do lesa, dovážet písek na poušť, nebo jet s manželkou či milenkou na dovolenou do Thajska, na Kubu či do jiného ráje sexuální turistiky.

22.9.2018 v 17:28 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 316 | Diskuse

Pavla Kolářová

Vydrželi byste jeden den bez auta?

Ano, jsou mezi námi takoví šílenci, kteří v hlavním městě jezdí do práce převážně veřejnou dopravou. Dělají to ze zcela nepochopitelných důvodů: chtějí si v tramvaji či busu ještě trochu pospat, rádi se mačkají a mají ve zvyku...

22.9.2018 v 16:57 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 170 | Diskuse
Počet článků 183 Celková karma 38.40 Průměrná čtenost 2010

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Brunej a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu a také problematikou islamismu a náboženského terorismu. V současnosti jsem nezávislým a nezařazeným poslancem PSP ČR v Praze.





Najdete na iDNES.cz