Válka!

24. 03. 2016 11:28:37
Evropská unie je v reálné válce s Islámským státem a všemi, kdo tento zrůdný režim podporují. To je potřeba si konečně říct na rovinu a jakákoli politická korektnost je jenom na škodu.

V souvislosti s úterním teroristickým činem v Bruselu si vzpomínám na reakci Spojených států poté co Al-Kájda zaútočila 11.září 2001 na cíle v USA. „Jsme ve válce a nepřítele zničíme“, prohlásil bezprostředně po atacích tehdejší americký prezident Bush. V jakém kontrastu proti tomuto prohlášení je mnichovanství Evropské unie. Nemluvím o nabubřelých slovech a planých gestech evropských politiků, mluvím o činech. Vzpomeňme si jen na předchozí teroristické ataky v Londýně, Paříži, Madridu. Také po nich se vzedmula vlna prohlášení o tom, jak Evropa s terorismem zatočí. A co se stalo? Kromě několika nanicovatých demonstrací na podporu Charlie Hebbdo vlastně nic. Politici znovu pronášejí patetické proslovy o „solidaritě“ a nutné „obraně evropských hodnot“, v mešitách v evropských městech jsou dál salafistickými imámy rekrutováni bojovníci pro svatou válku Islámského státu, a obyvatelé měst ale i policie se bojí vstoupit do čtvrtí, kde vládne právo šaría.

Američané při svém boji proti Al-Kájdě udělali jistě spoustu chyb, ale měli alespoň kuráž se zlu postavit. A co děláme my? Jenom mluvíme. A přitom je mezi útokem 11. září v New Yorku a posledním útokem v Bruselu, i těmi před ním, jasná paralela. Dnes se Evropa nachází ve válce a musíme konečně pochopit, že je nejvyšší čas se nepříteli začít reálně bránit. To znamená, kromě jiného, uzavřít a důsledně chránit hranice, vykázat všechny, kteří nerespektují naše zákony a naše zvyky a také všechny cizince, kteří v Evropě páchají přestupky nebo trestné činy. Určitě ale není řešením přivítat v Německu milion imigrantů, přičemž možná polovina z nich přišla do Evropy s falešnými doklady nebo zcela bez nich. A řešením určitě není ani dohoda s Tureckem, na konci které by bezvízový styk získalo 75 milionů Turků.

Úterní bruselské atentáty, které si vyžádaly přes třicet mrtvých, více než na schopnost teroristů páchat krvavé atentáty ve jménu Islámského státu, poukazují na situaci v Belgii, na absolutní neschopnost se tomuto zlu bránit.Už to, jak dlouho trvalo nalezení Salaha Abdeslama, který se ukrýval v bruselské čtvrti Molenbeek, ukazuje na fatální slabiny belgických bezpečnostních sil. Například na neschopnost infiltrovat se mezi muslimské radikály. Abdeslama objevili belgičtí policisté pouze náhodou při rutinní razii.

Na druhé straně to byla ale především Evropská unie jako celek, která hrubě podcenila svoji bezpečnost. Řada bezpečnostních opatření, například fungování Schengenu nebo přijímání uprchlíků, je přijímaná na celoevropské úrovni. Belgickou vládu a bezpečnostní složky můžeme kritizovat, ale problém je, že fakticky nefunguje bezpečnostní systém Evropské unie. Její členské státy jsou konfrontovány s nebezpečím z vnějšku, ale pokud tento tlak není koordinován Evropskou unií, mají jen omezené možnosti. Zásadní tedy není selhání Belgie, ale selhání celku, Evropské unie. Bezpečnostní politika Evropské unie, pokud tedy vůbec nějakou má, selhává dlouhodobě. Je proto čas, aby se ti, kteří jsou za ni zodpovědní, v první řadě celá Evropská komise, přijali za současnou situaci zodpovědnost a ze svých funkcí odešli. Přešlapují pouze na místě, v důsledku čehož umírají nevinní lidé.

Největším nebezpečím pro současnou Evropu jsou muslimské menšiny v západních zemích, ze kterých se rekrutuje většina atentátníků. Radikalizují se v mešitách vedených salafistickými duchovními nebo ve věznicích, kam se často mnozí obyvatelé ghet dostanou. Ve francouzských nebo belgických věznicích sedí velká část muslimů, kterých si nikdo nevšímá. Věznice jsou ideální živnou půdou pro radikalizaci. Západoevropští politici po desetiletí sice proklamují, co všechno je třeba s minoritami udělat, ale nedělají nic. Dobře je to vidět ve čtvrtích jako je například bruselský i Molenbeek, kde se terorista Abdeslam skrýval celé měsíce. „Belgie, ale i další země, strašně podcenily muslimské minority. Podcenily fakt, že se jejich děti nikdy nestaly „Belgičany, Francouzy“, součástí jejich majoritní společnosti.

Pro západoevropské levicové strany byl příchod imigrantů v 50.-70. letech lákavý jakožto potenciální posílení jejich voličstva. Proto nad problémy s integrací přivíraly oči. Ovoce této politiky sklízíme nyní my. Je otázkou, zda tuto situaci lze ještě vůbec změnit, zda je lze úspěšně integrovat nyní, kdy v ghettech žije již 3. generace imigrantů, na kterou má obrovský vliv radikální islám importovaný ze Středního východu. Dost o tom pochybuji. Ale jsou to jejich občané a zkusit se to musí. Nepochybně, pokud vůbec uspějí, bude to velmi dlouhodobý a bolestný proces.

Již dříve jsem psal o tom, že bychom si měli vzít vzor z Izraele. Je státem, který se brání teroristickým útokům od samého vzniku. A tento boj dlouhodobě vyhrává. Domnívám se, že i my budeme muset žít několik příštích let, nebo možná desetiletí tak, jako žijí obyvatele Izraele, tj. ve střehu, s vědomím, že útok teroristy může přijít kdykoli a odkudkoli. Uvědomme si, že náš nepřítel má dnes své významné zázemí přímo v Evropě, v Kosovu a v Bosně a Hercegovině, doslova „za humny“.

Evropská unie je v reálné válce s Islámským státem a všemi, kdo tento zrůdný režim podporují. To je potřeba si konečně říct na rovinu a jakákoli politická korektnost je této situaci jenom na škodu.

Autor: Milan Šarapatka | čtvrtek 24.3.2016 11:28 | karma článku: 32.32 | přečteno: 1032x

Další články blogera

Milan Šarapatka

Evropská unie, jak ji známe, už brzy skončí

Evropští byrokraté a jejich protektoři, jako francouzský prezident Macron nebo německá kancléřka Merkelová, se dnes nejspíš třesou strachy z výsledků nadcházejících evropských voleb.

18.2.2019 v 7:00 | Karma článku: 33.30 | Přečteno: 1371 | Diskuse

Milan Šarapatka

Franco-Germánie

Včerejší podpis francouzsko-německé smlouvy jasně naznačuje vizi budoucnosti těchto dvou zemí, postupné vytvoření společného státu. Možná se bude jmenovat Franco-Germánie. Bojím se ale, aby z ní jednou nebyl zase Grossdeutschland.

23.1.2019 v 20:29 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 620 | Diskuse

Milan Šarapatka

Bez Brexitu Evropská unie nepřežije

Dnešní rozhodování britských poslanců o dohodě o vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní zásadně nejen budoucnost Británie ale také celé Evropské unie.

15.1.2019 v 13:06 | Karma článku: 45.45 | Přečteno: 6551 | Diskuse

Milan Šarapatka

Kdo že to vyhazuje V4 ze Schengenu?

Belgický premiér Charles Michel zpochybnil na závěr evropského summitu oprávněnost členství zemí Visegrádu v schengenském prostoru.

15.12.2018 v 17:50 | Karma článku: 48.34 | Přečteno: 15592 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Claudio Magris

Jméno tohoto italského spisovatele je dnes už známo mnoha českým čtenářům díky tomu, že některé jeho knížky byly konečně přeloženy i do češtiny, ale v době kdy jsem o něm psala diplomovou práci, byl znám jenom nám italštinářům.

22.2.2019 v 21:33 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 396 | Diskuse

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 260 | Diskuse

David Dvořák

Česká pošta – sice nedoručujeme, zato zdražujeme ...

Management ČP bez náhrady propustit se zákazem práce ve státních firmách, řadové pracovníky losem rozdělit mezi fungující konkurenci.

22.2.2019 v 13:45 | Karma článku: 38.68 | Přečteno: 1348 | Diskuse

Pavel Hruban

Hráli jsme vám a vy jste netancovali

"Hráli jsme vám a vy jste netancovali, naříkali jsme a vy jste nelomili rukama." Takto charakterizuje Kristus chování svých posluchačů. Nechováme se stejně? Jeho slova jsou varováním i pro nás.

22.2.2019 v 12:12 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 368 | Diskuse

Libuše Palková

Biafra a my

Nevím kolik z vás tuší kde je Biafra a co to vlastně je. Stručně řečeno, Republika Biafra byl státní útvar existující v letech 1967 -1970 na jihovýchodě Nigérie potlačený federálními jednotkami. A jaké to má spojení s námi Čechy?

22.2.2019 v 11:02 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 960 |
Počet článků 198 Celková karma 38.94 Průměrná čtenost 2272

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Bruneji a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu ale také problematikou islamismu a náboženského terorismu.

V letech 2013-2017 jsem byl nezávislým  poslancem Parlamentu ČR.

Najdete na iDNES.cz