Republikou opět hýbe, poté co Jiří Brady odjel zpět do Kanady ozdoben hromadou medailí a pomalu se na něj zapomíná, další kauza. Totiž návrh obnovení trestného činu hanobení hlavy státu.
Pražská kavárna ale i někteří kolegové z Parlamentu, toužící po zviditelnění případně znovuzvolení, se předhánějí v dehonestaci návrhu více než 60 poslanců, kterým není lhostejné vulgární napadání hlavy České republiky, prezidenta Zemana, ze strany jeho kritiků.
Přiznám se, že sám zastáncem takového zákona nejsem. Myslím si, že je nástrojem minulosti a že v 21. století by měly být vulgarita a hrubé hulvátství v politice v civilizované zemi již dávno vymýceny a slušnost ve vyjadřování politických názorů by měla být zajištěna jinými prostředky než trestním postihem. Třeba morálními zábranami, slušným vychováním nebo sebekontrolou těch, kdož kritické soudy pronášejí….
Tak tomu však bohužel není a kritici prezidenta Zemana, kteří se nikdy nesmířili s jeho vítězstvím nad jejich kandidátem s čírem, Karlem Schwarzenbergem, se ve svých výrazech neštítí opravdu ničeho. Chápu proto motivaci mých kolegů, kteří jsou patrně tímto stavem naší politické scény zhrozeni natolik, že návrh této právní úpravy považovali za nutné předložit.
Je tu ale ještě jeden, dle mého názoru, mnohem závažnější pohled. Prezident České republiky, ať je to kdokoli, je přece jedním z nejdůležitějších symbolů samotné podstaty našeho státu (spolu s českou vlajkou, státním znakem a dalšími symboly). Urážky a útoky na jeho osobu jsou proto de facto útokem na náš demokratický stát a na všechny jeho občany, tedy i na mne nebo na vás. Neboť ať se to někomu líbí nebo ne, prezident Zeman byl zvolen do svého úřadu demokratickou většinou a je proto prezidentem nás všech.
Jak dlouho si ještě necháme tyto útoky na nás na všechny líbit?
