Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křivé zrcadlo Pražského jara 1968

18. 08. 2018 11:44:47
Sovětská okupace v srpnu 1968 byla pro naši zemi tragédií. Jejím hlavním cílem však nebylo potlačení „Pražského jara“.

V médiích se v současnosti doslova roztrhl pytel připomínkami 21. srpna 1968, kdy do Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy a kdy začala více než 20-ti letá okupace naší země.

Není také divu. Je před totiž volbami a dát najevo „statečný a nebojácný“ postoj 50 let poté (po srpnových událostech) se v komunálních volbách bude politikům moc hodit. Přijde mi, že kdyby byli někteří naši politici v roce 68 již na světě, zahnali by sovětské tanky zpátky do Moskvy klidně holýma rukama.

Nejsem proti připomínání výročí 21. srpna 1968. Byla to pro Československo jako stát i nás, jeho obyvatele tragédie a definitivní konečná co se týká suverenity naší země. Jenom mi přijde, že loni nebo předloni, oproti letošku, kdy je Praha doslova oblepená plakáty s připomínkami srpna 68, toto výročí nikoho až tak nezajímalo. Ale volby jsou přece letos.....

Co mne však zaráží ještě víc, je nerealistická adorace a zveličování významu celého procesu změn roku 68. Nejednalo se přece o žádný skutečný proces demokratizace, ale jen a pouze o kosmetické úpravy stávajícího socialistického režimu se všemi jeho atributy. Jako třeba diktaturou proletariátu, vedoucí úlohou strany, státním a kolektivním vlastnictvím výrobních prostředků atd.

Ve skutečnosti šlo jen a pouze o vnitrostranický boj ve vlastní Komunistické straně Československa, kdy se jedna skupina komunistických pohlavárů pokusila strhnout na sebe moc ve státě a odstavit od moci jinou skupinu, napojenou na komunistickou „věrchušku“ v Sovětském Svazu. Ta si to nenechala líbit a běžela žalovat soudruhovi Brežněvovi. Nelze nepřipomenout, že i mezi „muži jara 68“ byli takoví, kteří měli na rukou krev obětí stalinistického teroru konce 40. a 50. let nebo represí počátku 60. let a že naopak „velký normalizátor“ Gustáv Husák například v tomto období „seděl“ na Borech.

Brežněvovi a celému vedení Sovětského Svazu s jeho imperiálními plány přišla tahle žádost o pomoc jako na zavolanou. Okupací Československa jednak pomohl svým československým loajálním soudruhům zpátky „do sedla“, ale hlavně dostal šanci posunout konečně svoje tankové divize a rakety, bez boje, o 2000 km na západ, na československou západní hranici, do přímého kontaktu s vojsky NATO (SSSR měl tuto snahu již v roce 1945 a velmi nelibě nesl, když musela jeho vojska, na rozdíl od Polska a dalších zemí, tehdy naše území opustit). Nebýt toho, nejspíš by naše soudruhy v KSČ klidně nechal, aby si to vyřídili mezi sebou sami.

Srpen 68 tedy byla především jenom další Brežněvova vyhraná figura na světové velmocenské šachovnici. Důkazem toho je i fakticky nulová reakce Západu, kdy se vstup vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, po našich marných nadějích, ani nedostal na jednání Rady bezpečnosti OSN. Vždyť Československo bylo pevnou součástí sovětského bloku již od Teheránské konference v roce 1943 (SSSR, Velká Británie, USA) a Jaltské dohody v roce 1945, která rozdělení Evropy na sféry vlivu velmocí jen potvrdila.

Autor: Milan Šarapatka | sobota 18.8.2018 11:44 | karma článku: 36.39 | přečteno: 1604x


Další články blogera

Milan Šarapatka

Kouzelné předvolební prozření europoslankyně Šojdrové

Čtrnáct dní před komunálními volbami žije česká politická scéna paradoxně jediným tématem-syrskými sirotky.

18.9.2018 v 15:22 | Karma článku: 40.17 | Přečteno: 1475 | Diskuse

Milan Šarapatka

Změní konečně Evropa svoji imigrační politiku?

Evropská unie by podle německého ministra zahraničí Heika Maase neměla nutit státy EU k přijímání uprchlíků

3.9.2018 v 10:15 | Karma článku: 29.84 | Přečteno: 637 | Diskuse

Milan Šarapatka

Křivé zrcadlo Pražského jara III „Kdož sú boží bojovníci“

Včerejší koncert na Václavském náměstí se nesl na vlně vzpomínek zasloužilých pracovníků Čs. Rozhlasu na pohnuté srpnové dny roku 1968, které doplnily písně ze 60. let

22.8.2018 v 11:16 | Karma článku: 36.88 | Přečteno: 1558 | Diskuse

Milan Šarapatka

Křivé zrcadlo Pražského jara II

Vzpomínkové akce k letošnímu 21. srpnu měly vyvrcholit při dnešním pietním aktu před Českým rozhlasem na Vinohradské třídě. Ten byl však, bohužel, tím nejubožejším způsobem narušen.

21.8.2018 v 20:00 | Karma článku: 43.29 | Přečteno: 4355 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Helena Sasová

Tanec kolem sirotků

Je s podivem, kolik lidí, zejména z pravicových a pseudo pravicových stran dokáže tancovat do rytmu písně politických oponentů, když se jim to hodí. Jejich motivace zpravidla není veřejnosti známá, ale lze ji dobře odhadnout.

22.9.2018 v 19:48 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 387 | Diskuse

Libor Čermák

Syrští sirotci prý jako předvolební rétorika. Cha, cha.

Když jsem psal minulý příspěvek na toto téma, doufal jsem, že se to vše umoudří a sluníčkáři s těmi syrskými sirotky přestanou. Jenže oni s tím šílí pořád dál a dál.

21.9.2018 v 19:03 | Karma článku: 39.20 | Přečteno: 1216 |

David Rath

Syrští sirotci a sir Winton

Už několik dní bičují syrští sirotci naše emoce, a to v situaci, kdy vlastně nic nevíme. V ČT paní Šojdrová, autorka nápadu, nejistě říkala, že mezi těmi mladistvými v táborech jsou asi i sirotci.

21.9.2018 v 9:23 | Karma článku: 35.61 | Přečteno: 1001 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Spor o sirotky ze Sýrie je zbytečně vyhrocený

Když jsem poprvé z úst Michaely Šojdrové slyšel o návrhu přijmout z Řecka nějaké nezletilé bez doprovodu, věděl jsem, že ji motivuje upřímná snaha pomoci, ale že má tento návrh hodně rizikových míst. Jakých? Pojďme si je rozebrat.

20.9.2018 v 13:58 | Karma článku: 26.98 | Přečteno: 1629 | Diskuse

Libor Čermák

Přiznání zastupitele L. Č.

Kvůli předvolební kampani založil jeden místní opoziční spolek na FB stránku z kategorie "přiznání místních politiků". A tak jsem i já přišel se svou troškou do mlýna. Ale dosud jsem se zveřejnění svých přiznání bohužel nedočkal.

20.9.2018 v 2:00 | Karma článku: 24.97 | Přečteno: 419 |
Počet článků 183 Celková karma 38.40 Průměrná čtenost 2010

Čtrnáct let jsem působil v české diplomacii a zastupoval Českou republiku v Mali, Alžíru, Indonésii, Brunej a Papui-Nové Guinei. Zabývám se především ekonomickou diplomacií, podporou českého exportu a také problematikou islamismu a náboženského terorismu. V současnosti jsem nezávislým a nezařazeným poslancem PSP ČR v Praze.





Najdete na iDNES.cz