Ukrajinská vláda udělala to, co chtěl Janukovyč. Tak proč se válčí?

Úterý přineslo ve Štrasburku a Kyjevě schválení Asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. To je ten dokument, kvůli kterému vloni v listopadu vyšli obyvatelé Kyjeva a dalších ukrajinských měst do ulic. V první fázi se jednalo o upřímný a idealistický protest, ve kterém lidem skutečně šlo o zlepšení poměrů, které si od integrace do EU slibovali. Je však tragické, že se jej vzápětí zmocnili nacionalisté a pohrobci Stepana Bandery.

Asociační dohoda byla sice podepsána, ale v poněkud jiné podobě, než bylo navrhováno. Původně se mluvilo o tom, že by dohoda, první předstupeň členství v EU (která, mimochodem, neznamená sama o sobě pro další integraci prakticky nic- Turecko ji má podepsanou už bezmála půl století), měla celá platit od 1. listopadu letošního roku.

Včerejší, parlamenty schválená dohoda, ale hovoří o odkladu obchodní části dohody na začátek roku 2016. Jinými slovy řečeno, ještě více než rok zůstanou obchodní vztahy Kyjeva a Bruselu v současné podobě, a teprve poté (možná) obě strany učiní první (spíše drobný) krůček k ekonomickému sblížení.

Prezident Janukovyč měl tedy pravdu, když usoudil, že příliš rychlá integrace s Evropskou unií by byla pro ukrajinské hospodářství sebevražedná. Dnes signatáři dohody, včetně prominentů současné koalice, dali zapravdu jeho názoru, proti kterému před rokem vyrazili do ulic.

Je tedy otázkou, jaký smysl, a jakou legitimitu má vlastně současné dění na Ukrajině. Vláda sama ustoupila v klíčové otázce, od které odvozovala svůj mandát. Celé majdanské hnutí se tak vzdává své hlavní vlajky.

K čemu tedy bylo těch tří tisíce mrtvých (nejnovější uváděný počet obětí) ukrajinského konfliktu? Proč tedy byla země uvedena do zmatků a dostala se na hranici totálního rozkladu? Jaké opodstatnění teď má všechno to utrpení? Na tyto otázky by měli odpovídat představitelé současné kyjevské vlády svým občanům, i mezinárodnímu společenství.

S neobyčejně svérázným výkladem odkladu účinnosti Asociační dohody přišel český europoslanec Jaromír Štětina, který kyjevský Majdan několikrát navštívil a stal se jedním z jeho hlavních obhájců. Myslí si například, že by se Ukrajina měla začít integrovat do evropských struktur co nejdříve, a odklad pokládá za chybu. Ale zdůvodnění, které pro odklad našel, je už skutečně na úrovni totálního nesmyslu.

„Z geopolitického a strategického hlediska se však jedná o další vítězství ruské politiky, která dělá všechno pro to, aby Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou nevstoupila v platnost, nebo aby byl její vstup v platnost co nejkomplikovanější. Jedná se o další důkaz toho, že Rusko neustává v tlaku na Ukrajinu a v jejím zastrašování, například v podobě hrozby zavedením nových celních bariér,“ vysvětlil europoslanec snahu Ukrajiny odložit obchodní část dohody.

K tomuto vysvětlení se opravdu nedá moc dodat. Snad kromě vtipů, obviňujících Putina z opaření horkým čajem či jiných „neštěstí“.

Protiruská paranoia europoslance Štětiny (někdejšího oddaného přítele SSSR a organizátora výprav do různých končin Sovětského Svazu) již zřejmě zcela pozbyla racionality a soudnosti. K představě, že by Moskva dokázala přesvědčit kyjevskou vládu (která ji nenávidí) k popření vlastní legitimity, a přiměla ji odložit něco po čem tak prahne, celkem není co dodat. Je to prostě nesmysl.

Pane Štětino, pokud by ruská vláda skutečně měla na Ukrajinu tak silné páky, jaké se rodí ve Vaší mysli, poskakoval by dnes Kyjev jako poslušný psík a na Donbasu by nemuseli umírat lidé v krvavé řeži!