My přece víme,ze jste prorusky politik.

Názory se tříští o stěnu malé informovanosti. Nebudu zde předkládat svůj celý pohled, ale pane autore, zapomínáte na celkem dost hlasité požadavky na vystoupení z RVHP a Varšavské smlouvy. To bylo v éteru velmi předčasné a m.j. sověty komentované na bratislavské schůzce. Ti, kdo chtěli zásadní změnu, si to sami svou netrpělivostí pohnojili.

Dubček, osoba jako kompromis mezi střetem dvou křídel v KSČ, byl slabý na to, aby stát dovedl k jakýmkoli změnám a jeho hlavním osobním trumfem bylo jeho studium v Moskvě. V Bratislavě zaznělo ultimátum, ale dubčekova skvadra jej nevzala vážně.

Vše jen,,vata" v rámci zdánlivě(!) otevřené společnosti. Byly úvahy o vytvoření bezatom., ba až demilitariz. pásma od Skandinavie po Balkán. U ČSR ovšem bez Slovenska! Proto i ona snaha o znovuvytvoření ,,malé dohody". V reálu však nejen nevyhovující, ale až nepřípustné pro obě klíčové velmoci, jakož i OBA ,,svazky". A proto i bez šance.

Autor článku to vidí dosti pokřiveně. Ano, Západ nás poněkud přehlížel, protože šlo prvořadě o vnitrostranický boj komoušů. Navíc měl dost práce doma ve svých zemích, kde mladí neomarxisté vyvolávali protestní bouře proti dosavadnímu tradičnímu způsobu života. A ty probíhaly jak v USA, tak v celé západní Evropě. Události v ČSSR stály na okraji jejich zájmu. Byla to tehdy tam revoluce prosazující multikulturní vizi do světa. Pohled na sovětský blok je nezajímal a politika Kremlu už vůbec ne. Přednost u mladých dostávali takoví od hippis počínaje, až po fandy ekologie konče. Nějaký reformní socialismus zcela odmítali. On totiž neodstraňoval plně komunistickou moc. Tehdy ještě u nás nenastala doba, kdy KSČ se ukázala jako strana, jenž skutečně není schopna vést společnost kupředu stejně rychle jak šly země Západu. Toto jsme poznali plně až v osmdesátých letech.

Do jisté míry souhlas, ne však zcela. Nešlo jen o vnitřní problémy, potažmo až konflikty, ale i celou řadu velkých konfliktů po celém světě. Především v ,,Indočíně", ale nejen tam(m.j. Vitenam, arabskoizraelská válka, Alžír, etc.Ale i po téměř celé Africe, potažmo i již. a stř. Americe). To vše ovlivnóvalo dění i uvnitř mnohých států, tam i onde více, či méně zainteresovaných.

Pčřesně tak!

Šlo jen o kosmetické změny systému.

Z vedoucích činitelů nikdo nenavrhl zrušení vedoucí úlohy strany ani nic podobného.

A když na to přišlo, tak nejvyšší představitel pražského jara Alexander Dubček podepsal pendrekový zákon.

Když v roce 1969 podepsal pendrekový zákon, tak asi v roce 1968 neměl o mnoho lepší charakter - za rok se toho v jeho tehdejším věku obvykle moc nezmění. Takže co by od něj bylo možné čekat?

Tím samozřejmě neomlouvám brutální ruskou invazi. Byli jsme svrchovaným státem, a i když to, co se tady dělo, byla v podstatě fraška (tehdy jsme tomu věřili, ale fraška zůstává fraškou, i když jí lidé myslně věří), tak to byla naše země a nikdo neměl právo sem vrthnoput.

Brutalita byla ze strany Ruska neomluvitelná, ale to nic nemění na věci, že samotné Pražské jaro byla pouze fraška.

Sohlasím s panem Benešem,ale mám takovou malou otázku.Jsme v poslední době svrchovaným státem?

Relativizace. Hnusná. Ale co čekat od politika, který se netají prokremelskými postoji - viz jeho po právu odsouzené angažmá ve volební frašce na Krymu.

Zdravím Radima

Pan Sarapatka se domiva, ze v roce 1968 slo jen o vnitrostranicky zapas. Inu, jak komu, jasne se vyjadril G. Husak kratce pote co prevzal funkci prvniho tajemnika:

"O co slo pravici (nerekl, jestli minil pravici uvnitr KSC, nebo pravici jako takovou) byla volna hra politickych sil. To by znamenalo navrat pred Kosicky vladni program, ale o nasi budoucnosti bylo jednou provzdy rozhodnuto v unoru 1948".

Kdyby o te dobe mel pan Sarapatka poneti vedel by, ze Premysl Janyr pripravoval obnovu socialni demokracie, ze preunorovi predaci Nar. socialisticke strany chteli ze socialisticke strany zase udelat stranu Narodne socialistickou a ze i Lidovci chteli udelat jejich stranu tim cim byla, ze vznikala politicka uskupeni jako KAN a K 231. Pozadovali rozpusteni t. zv. Narodni Fronty a svobodne volby, tedy skutecny "navrat pred unor 1948" jak rekl Gustik Husak.

Mam za to, ze prave o to slo kremelskym mocipanum, zabranit svobodnym volbam, ve kterych by komuniste mohli prohrat, ze by z vule lidu mohli ztratit neomezenou, absolutni moc a cely svet by videl, ze se neco takoveho muze stat. To byl hlavni duvod sovetskeho prepadeni Ceskoslovenska.

To ale nebylo v souladu s článkem V. tehdejší ústavy, že ano. Proč Janyr nedodržoval ústávu? A dával tím záminku pro vnější zásah.

Jenom tak pro pořádek . I když Podkarpatská Ukrajina byla už součástí SSSR ..... ani s ní by ČR neměla na "délku" oněch 2000 km.....

Od Jasiny až po město Aš to bylo sice km až ažaž, ale tolik až opravdu ne

Nemyslím si, že v roce 1968 u nás šlo pouze o "kosmetické úpravy stávajícího socialistického režimu se všemi jeho atributy". Ano, tehdy se mluvilo víceméně jen o "socialismu s lidskou tváří". Ale pokud by se tehdy nechal událostem volný průběh, vývoj by časem nejspíše dospěl ke svobodným volbám a zrušení vedoucí úlohy KSČ. V tomto případě měl Brežněv ze svého hlediska pravdu, když tvrdil, že Československu hrozí kontrarevoluce. Tehdejší události u nás tak neměly šanci na úspěch, prostě jen o 20 let předběhly dobu.

Za sebe mohu jen napsat, ze jsme to tak tenkrat vsichni chapali.

Ano, toto trapné výročí slavit je nonsens, přesto tak propaganda činí. Asi má nějaký důvod, lze tušit jaký.

Připomenutí není oslavou. Ale to je asi ,,detail" Pokud by to mělo být oslavou, tak jen v duchu kom, tedy, že tehdy opět zvítězili

Domnivam se pane poslance, ze o tech udalostech roku 1968 mic nevite. tenkrat jste byljeste dit, a to co jste si o tom mozna precet, jste cetl bud velmi nepozorne, ale spise se vam do rukou dostala ta sovetska verze.

Toto je jeden z nejtrapnejsich clanku co jsem k tem udalostem kdy cet.